ÚVOD
Šachy patří k nejrozšířenějším hrám na světě a proto není divu, že již několik století se různí vědci pokoušeli sestrojit zařízení, které by bylo schopné tuto hru samo hrát. Myšlenka to nebyla špatná, neboť pravidla šachu jsou jasná, pevně daná a dobře definovatelná a tedy velice vhodná k tomu, aby mohla být matematicky popsána a zpracována. Technické možnosti však vytvoření takového stroje dlouho bránily. Teprve se vznikem elektronických výpočetních systémů bylo možno všechny tyto dosud víceméně teoretické myšlenky uvést do praxe a velmi záhy vznikly první počítačové programy schopné hrát vyrovnané partie se šachovými začátečníky a později i zdatnějšími šachisty. Po dlouhá léta však zůstávala možnost zahrát si šachy bez lidského protivníka pouze výsadou osob, které měli přístup k drahým výpočetním systémům a běžný občan neměl možnost si něco takového vyzkoušet.
Teprve v polovině sedmdesátých let dvacátého století postoupila miniaturizace v elektronice natolik, že bylo možné využít první osmibitové mikroprocesory a umístit je spolu se vším potřebným příslušenstvím do jediného nevelkého zařízení, které bylo schopné samostatně fungovat. A právě v tomto okamžiku se zrodily samostatné šachové počítače (někdy nazývané mikropočítače), u kterých se projevilo, že na velkých počítačích již léta běžely specializované šachové programy a tak nebylo problémem přenést takto nabyté zkušenosti na nově vzniklou platformu a zahájit výrobu malých přenosných šachových počítačů. Jejich nástup byl díky tomu poměrně rychlý a brzy se díky zájmu veřejnosti mezi šachové příznivce značně rozšířily.
ZAČÁTKY
První sériově vyráběný samostatný šachový počítač (mikropočítač) vyrobila a v lednu roku 1977 uvedla na trh americká firma Fidelity. Jmenoval se Chess Challenger 1, měl pouze jednu herní úroveň a jeho výkonnost byla přibližně ELO 850, což na první výrobek ve své kategorii nebylo vůbec špatné. Cena byla 600 dolarů. Na druhou stranu měl ale řadu nedostatků – například měl na šachovnici prohozené označení sloupců a řad (sloupce 1 – 8, řady A-H) a povoloval i neplatné tahy. Proto byla ještě v témže roce uvedena na trh inovovaná verze Chess Challenger 3, která měla tyto nedostatky odstraněné a disponovala třemi herními úrovněmi. Majitelé původního Chess Challengeru 1 měli možnost nechat si ho za 75 dolarů upgradovat na Chess Challenger 3. Díky značnému zájmu zákazníků pokračovala firma v dalším vývoji a roku 1979 uvedla na trh Chess Challenger 7, který měl již 7 úrovní a jeho výkonnost byla ELO 1300. Tento typ se stal jedním z nejprodávanějších šachových počítačů v historii, neboť se ho prodalo na 600 000 kusů.
Ani ostatní firmy však nezahálely. Druhé místo v boji o první šachový počítač na trhu obsadila firma Data Cash Systems / Staid Inc se se svým počítačem CompuChess. Ještě v roce 1976 to vypadalo, že by mohla být i první, neboť se nacházela na přibližně stejném stupni vývoje, jako konkurenční Fidelity. Nakonec ale dokončení trvalo mnohem déle a CompuChess se dostal na trh až na podzim roku 1977. Na rozdíl od Chess Challengeru neměl vlastní šachovnici a podobal se spíše kalkulačce, u které na klávesnici zadával hráč tahy a na displeji se zobrazovaly tahy počítače. Kromě této porážky utrpěla firma i další ztrátu v podobě prohraného soudního sporu s firmou JS&A, která okopírovala program z CompuChess a použila ho ve svém vlastním šachovém počítači.
V roce 1978 pak na trh uvedli své šachové počítače i další firmy: Novag svůj Chess Champion MK I, Commodore počítač nazvaný Chessmate a firma Chafiz systém Boris. Všechno to byly počítače ve tvaru kalkulačky. Data Cash Systems uvedl inovovanou verzi CompuChess Second Edition a Fidelity verzi Chess Challenger 10.
Dalším významným mezníkem ve vývoji šachových počítačů pak byl rok 1980, kdy se objevilo několik zásadních novinek, které udaly směr dalšího vývoje a jsou standardem i u současných počítačů. Objevily se první počítače se šachovnicí s tlakovými senzory (Fidelity Sensory 8, SciSys Chess Partner 2000), která se stala základním prvkem běžnýchv šachových počítačů. Firma Chafiz představil první počítač (ARG Sargon 2.5) se šachovnicí s magnetickými senzory, která se zase stala standardem u luxusnějších počítačů. Firma Mattel uvedla na trh první počítač, který měl místo šachovnice LCD obrazovku. A Firma Fidelity představila model CC Sensory Voice, který měl kromě senzorické šachovnice také jako první zvukový výstup. A na trhu se v tomto roce také objevil první počítač z velice úspěšné řady Mephisto (Mephisto I) německé firmy Hegener & Glaser a své první počítače uvedla na trh také později velmi úspěšná firma SciSys (později přejmenovaná na Saitek), která vznikla odštěpením od firmy Novag. A v roce 1980 se konalo také první oficiální Mistrovství světa šachových mikropočítačů (Worl Microcomputer Chess Championship – WMCCC), které proběhlo v Londýně a vítězem se stal počítač Fidelity Champion Sensory Chess Challenger (Fidelity CC Champion), který pak firma Fidelity uvedla v roce 1981 na běžný trh.
ZLATÝ VĚK
V následujících letech nastal bouřlivý rozvoj šachových mikropočítačů a jejich zlatý věk. Do jejich vývoje a výroby se pustila celá řada firem a všichni se snažily vytvořit co nejvýkonnější stroj s co nejvíce funkcemi. A každý rok měřily úspěšnost těchto snah na mistrovství světa. Z tohoto pohledu je nepochybně nejúspěšnější firma Hegener & Glaser se svými počítači Mephisto, které se staly vítězi hned 6x v letech 1985 – 1990 a vystřídala tak firmu Fidelity, jejíž počítače zvítězily 3x – v letech 1980, 81 a 83. V roce 1982 se šampionát nekonal a v roce 1984 se na prvním místě umístily hned čtyři soutěžící – Fidelity EliteX, Mephisto A a šachové programy PrinchessX a Psion. K nejzajímavějším konceptům firmy Hegener & Glaser patřil systém Mephisto Modular, který obsahoval šachovnici s magnetickými senzory, do které se vkládaly výměnné moduly o různé výkonnosti a s různými funkcemi. V této době se u šachový počítačů vyvinula řada funkcí, které je měly zatraktivnit i pro pokročilé šachisty a profesionální hráče. Byly to různé hodnotící a analytické funkce, možnost ukládat si vlastní partie, rozšiřovat knihovny zahájení, nastavovat různé styly hry, vybírat různé úrovně hry včetně možnosti nastavit určitou hodnotu ELO pro počítač, mít rozehráno více partií na jednom počítači nebo možnost vytisknou si partie na tiskárně. Na LCD displejích bylo možno sledovat jak počítač přemýšlí, který tah považuje v určitou chvíli za nejlepší a řadu dalších informací.
NOVÁ KONKURENCE
Po roce 1990 se však objevila pro šachové počítače nová konkurence v podobě osobních počítačů. Programy, které pro ně byly vytvořeny, nabízely na obrazovce v přehlednější podobě mnohem více informací a větší komfort pro studium a analýzy partií. A i jejich výkonnost časem samostatné šachové počítače předčila, i když zpočátku se na ně autoři šachových programů dívali poněkud nedůvěřivě a své nejlepší programy si nechávali pro specializované šachové počítače. Zvláště proto, že z nich měli jistější příjem a nehrozilo u nich nebezpečí snadného kopírování a nelegálního šíření. Nakonec však výhody osobních počítačů převážily nad tímto rizikem a růstu výkonnosti programů pro osobní počítače již nestálo nic v cestě. Což se projevilo i na Mistrovství světa WMCCC, kde mohly šachové programy pro osobní počítače soutěžit společně se samostatnými šachovými počítači. Od roku 1993 na něm vítězily už jen šachové programy pro PC. Od roku 2002 pak bylo Mistrovství světa šachových mikropočítačů (WMCCC) zrušeno a všechny počítačové šachové programy přešly do jediné kategorie Mistrovství světa počítačového šachu (Worl Computer Chess Championship – WCCC), v které již od roku 1974 soutěžili šachové programy na počítačích všech typů.
ÚPADEK
Všechny tyto okolnosti měly samozřejmě za následek značný pokles zájmu o šachové počítače a spolu s vlivem hospodářské krize tak došlo k některým zásadním změnám na trhu s tímto zbožím. Již roku 1989 koupila společnost Hegener & Glaser svého největšího konkurenta – firmu Fidelity. Bohužel se nakonec ukázalo, že to bylo pro ni příliš velké sousto a investice do tohoto nákupu pak byla také jednou z příčin úpadku této firmy, který vyústil v její převzetí firmou Saitek v roce 1994, která se tak stala největším výrobcem šachových počítačů na světě. Tím skončila výroba počítačů Fidelity a Hegener & Glaser, nicméně značka Mephisto z trhu nezmizela. Pod tímto názvem začala nabízet své nové počítače firma Saitek, která do té doby nabízela úspěšné počítač se jméno slavného šachového mistra světa Garry Kasparova. Nicméně se tím firma dostala do trochu schizofrenní situace, neboť se nechtěla vzdát ani své zavedené začky Kasparov, takže i nadále se na některých jejích výrobcích kromě názvu Mephisto objevuja zároveň i Kasparov – zpravidla ve tvaru Mephisto from Saitek – Endorsed by Kasparov World Champion.
Po tomto zániku dvou největších rivalů v boji o co nejvýkonnější šachový počítač a vzhledem k výše zmíněným okolnostem se postavení šachových počítačů přesunulo spíše do kategorie zábavní a spotřební elektroniky a hraček. Prakticky použitelného výkonnostního vrcholu již bylo dosaženo a pracovat na dalším zlepšení bylo již vzhledem ke konkurenci a možnostem stále výkonnějších a dostupnějších PC naprosto zbytečné.
Šachové počítače však z trhu úplně nezmizely. V prodejnách hraček, spotřební elektroniky i v šachových obchodech zůstaly. Ve většině případů se v nich sice používaly staré programy vyvinuté již před řadou let, ale měnil se jejich vzhled, vložením rychlejších procesorů se občas zvýšil i výkon a někdy se objevily i nové funkce. Pro začínající a středně pokročilé šachisty byly celkem zajímavou alternativou.
Zvláštní skupinou se pak staly luxusní počítače vyráběné v omezeném počtu pro skutečné nadšence. Například firma Pewatronic Švýcara Petera Waldburgera vyrábí počítače na základě starších typů Mephisto Chess Explorer a Mephisto Master Chess, pro které vytváří speciální luxusní dřevěné šachovnice a figurky. Cena těchto inovovaných počítačů je kolem 800 euro.
Firma Phoenix Chess System, kterou založil RuudMartin v Nizozemsku, šla ještě dál a pokusila se využít nejnovějších mikoprocesorů při vývoji počítačů, které by mohly používat různé šachové programy – ať už emulace z některých úspěšných šachový počítačů Mephisto nebo i špičkové programy používané na PC. Její systémy Resurection (Vzkříšení) a Revelation (Zjevení) jsou pak jedny z nejsilnějších šachových systém s hodnocením ELO kolem 2500. Cena těchto počítačů se však pohybuje kolem 3000 euro.
VZKŘÍŠENÍ
Po roce 2015 se objevilo několik pokusů vzkřísit samostatné šachové počítače za pomoci nejnovějších technologií. Firma Millennium 2000, která se původně věnovala výrobě méně výkonných šachových počítačů spíše pro děti, uvedla v roce 2015 na trh počítač Millennium ChessGenius a v roce 2016 ChessGeniusPro, jejichž výkonnost se pohybuje od 2000 do 2200 Elo a v roce 2017 ChessGenius Exclusive, jehož výkon by měl být vyšší než 2300 Elo. Ve všech případech je na tomto výkonném hardware použit program Richarda Langa Chess Genius. Zdá se, že s úspěchem těchto modelů, byla firma Millenium spokojená, neboť v dalších letech pak uvedla na trh dalších varianty (Millennium ChessGenius Element, Millennium ChessGenius Exclusive) a později také v řadě variant počítač Millennium The King (Element, Exclusiv, Performanece) v kterém byl využit program The King od holandského programátora Johana de Koninga. V případě verzí Element se jedná o samostatné moduly bez šachovnice, ke kterým je možné připojit různé verze šachovnic Millenium (Millennium Exclusive, Mephisto Medium). V roce 2021 pak vznikl model Millennium Chess Classic Element, který obsahuje jak program Chess Genius, tak i The King.
Mezi výrobce šachových počítačů se zařadila také firma DGT, která se původně věnovala výrobě šachových hodin a digitálních šachovnic určených k propojení s počítačem. V roce 2016 uvedla na trh počítač DGT Pi, který byl zabudován do šachových hodin a je v něm možné používat různé šachové programy, jejichž výkon je v tomto zařízení mezi 1600 až 3100 ELO. V roce 2019 byl pak uveden na trh počítač DGT Centaur, který byl uváděn jako nejinovativnější a nejsilnější šachový počítač s ELO 300 – 3000, které se v nastavení Friendly mode může automaticky přizpůsobovat síle protivníka.
V roce 2022 uvedly firmy Phoenix a Millenium společně na trh modul Mephisto Phoenix, který umožňuje emulaci programů z celé řady klasických šachových počítačů i využítí mnoha počítačových programů. Počet programů je navíc možné dále rozšiřovat. Podle představ výrobců i hodnocení uživatelů by to měl být nejvýkonnější a nejdokonalejší šachový počítač, který kdy byl vyroben s Elo až 3400. Pro jeho vznik dokonce firma Millenium zakoupila autorská práva ke značce Mephisto, aby bylo možné tuto klasickou značku šachových počítačů obnovit.
V poslední době (2024) se navíc objevují i snahy využít umělé inteligence, takže se zdá, že šachové počítače chytily druhý dech a s využitím nových technologií se s nimi budeme setkávat i v následujících letech.